9. dí.

"Ou... Tak to je drsný...." holky se na to nemohly dívat. Měly v očích slzy a hrdla sevřená.

"Chudáci..."

"Tolik mrtvých párů...." povzdechla Sheyla a rozhlédla se kolem "Umřeli si přímo v náručí...."

"Tak to je dost i na mě" porčila Amy obočí. I když měla na filmech nejraději tu část, kde někdo umře, nevěřila že když to uvidí doopravdy a v takovém množství, nebude se jí to líbit.

"Hele tady ten je sám!!" ukazovala Kelly na jednoho chlapce "Nechám mu tu svý číslo..." Pousmála se a zašmátrala do kapsy pro lístek a tužku, které nosila stále s sebou.

"Kelly!!"

"No co je?"

Lucy na ni vrhla ten svůj pohled, když se jí něco nelíbilo "Ehm... nezapomnělas snad na nšco?!"

Kelly se zamyslela "Hmmm............. Ne proč?" a psala dál.

"Jo a co je teda Stenly? nic?!" zamračila se Kelly. Tohle jí na ní vadilo nejvíc.

"No jó... Víš.... Stejně to nikam nevedlo." mávla Kelly rukou a pokládala k chlapci lísteček s číslem.

Lucy k ní přiskočila a zmáčkla jí ruku. Mezi loktem a ramenem hezky uprostřed, tam kde to nejvíc bolí.

"Auuu.... Co děláš?!" vytrhla se jí Kelly a třela si bolavou ruku.

"Nikam nevedlo?!" Lucy měla sto chutí se na ni vrhnout a tuhle myšlenku z ní vymlátit.

"Holky nerada vás ruším v této opravdu velmi důležité a smysluplné konverzaci,ale cítíte to?" Sheyla se rozhlížela kolem.

Kelly zvedla oči v sloup. Očividně ju to trochu urazilo. Lucy ji praštila do ruky. "Au..."

"Jo" Debbie se taky začala rozhlížet. Brzy to začaly cítit i ostatní holky.

Asi po hodině chození po okolí se Nymfa Group sešel na jednom místě kde to cítily nejsilněji. Nevěděly co to je. Prostě nějaká síla, která je jakoby volala.

"Tady je to nejsilnější" řekla Amy. A rozhlířžela se odkud ta síla vychází.

"Asi tady z toho koštěte..." zvedla Alex obočí.

"Cože?" podivila se Sheyla "Ale já žádné koště nevidím..."

"Aha.... Já zapomněla." usmála se Alex "Skusím ti to říct tak abys tomu rozumněla. Ehm.... Ta síla kterou všechny cítíme nejspíše vychází z tohoto uschlého stromu, kterému chybělo dlouhou dobu sluneční světlo a proto zemřel..... Kapišto?"

"Áha... Moc ne."

"Podle mě to spíš znělo jako Kelly a na jako Sheyla." namítla Amy.

Holky se rozesmály. "Koště je prostě strom, kterej vypadá.... Nějak takhle." ukázala Lucy na strom.

"Jo" kývla Alex.

"Aha" pokývala Sheyla hlavou "To jsi to nemohla říci takto?" podívala se na Alex. Ta se jen pleskla do čela.

"Co kdybysme vytvořily kruh a skusily se k té síle přemístit?" navrhla Debbie "Protože podle mně je zdroj té síly pod povrchem planety."

Holky souhlasily a stouply si do kruhu kolem onoho "koštěte" a chytly se za ruce. Pak se všechny soustředily na tu sílu, kterou cítily a když otevřely oči byly v nějaké zahradě pod zemí. Cítily, jak je všude kolem magie. Slunce tam nesvítilo, ale přesto tam bylo světlo a rostlo tam vše na co si jen holky vzpomněly a i to na co si nevzpomněly a co neznaly a uprostřed vší té krásy byl mohutný strom a na něm seděl, všemi barvami zářící Pták přání.