8. díl

Debbie nasupeně vyšla ven.

"Ježiši! Ta je tak tvrdohlavá.... Aby se nezbláznila mě je třeba můj život milej!"

Alex seděla mezi regály a bylo jí do breku.

Proč je taková?

Proč jsi ty taková?

Jaká? Taková co chce zachránit vesmír a je jí jedno,že u toho kiksne?!!

Ne. Taková co se hned naštve.

Kdyby nezačala frndat,tak ne nenaštvu!

Alex, smrt není nic příjemného.

Jak ty to můžeš vědět?!!

Kdysy jsem milovala jednoho chlapce. Byli jsme stále spolu. Pak mi ho ale vzala smrt.

A ty si myslíš, že nevím jaký to je, když ti umře někdo koho miluješ z celýho srdce?!!

Poslouchej mě. Chtěla jsem si kvůli němu vzít i svůj život. A také jsem to udělala.

Alex stuhla.

Dobrovolně jsem si vzala život a v zemi mrtvých jsem ho potkala. Byl na mne naštvaný, že jsem to udělala a pohádali jsme se a pak jsem litovala, že jsem prožila tak strašnou bolest pro nic.

Ale ty si nymfa! Si nesmrtelná!

Ano, ale v tu dobu jsem uzavřela své schopnosti, abych mohla být s ním...

Alex nevěděla co říct. Došla se sklopenou hlavou k holkám.

"No super! A teď se běž Debbie omluvit!" chytla ji Lucy a táhla ven.

"Nech mě!" vysmýkla se jí Alex "Už víte kde by mohl ten pták bejt?"

"Nemáme ani tušení..." vzdychla Sheyla.

"Tak zkusíme nejít něco o té zahradě..." řekla Alex a zalistovala v knize.

"Taky nic."

"Něco mám!!" před Kelly se z jejích přístroje na ruce objevil vizuální obraz s textem "Někdo našel takový zvláštní strom. Každý kdo snědl jeho plod byl rázem další Einstein!" četla.

"Kde?!" vyhrkla Amy.

"Na planetě známě jako Amara."

"Super planeta zamilovaných..." otočila Lucy oči v sloup.

"Tam se chystáš na líbánky,žéé" provokovala ji Alex.

"Říká ta pravá..." ve dveřích stála Debbie. Asi se už nezlobila nebo to na ní nebylo poznat.

 Nastala trapná minuta ticha. Nakonec ji Debbie prolomila "Tak na co čekáme?" řekla a zmizela