17.díl

Debbiin smích se rozléhal po celé chodbě.

"Hele není tady nějak moc prázdno?" rozlídla se Amy po liduprázdné, tiché chodbě.

"Beztak sou venku. Je tam hezky a teplo. Hned bych šla taky." řekla Alex a zahleděla se ven z okna "Jé hele! Támhle někomu už začínají zrát třešně!"

"Co kde?!" vrhla se Debbie k oknu "Jídloooo..."

Následoval výbuch smíchu, který postupně začal ustávat, až když kolem procházela Anetta.

"Hele!" špitla Lucy "Ona už nemá eSko."

"Opravdu." Sheyla se jí zahleděla na místo, kde předtím bylo okrasné písmeno.

"Už ti došlo jak je to trapný?" křikla na ni Kelly.

"tss" jen pohodila hlavou a pokračovala dál.

"My ti to říkali." zavolala za ní Kelly.

"Jestliže Anetta teď již nemá to tetování, tak musela vystoupit ze Swamp týmu, tudíž ji ostatní budou ihned následnovat. Je to jen otázka času, než se k ní opět přidají." pronesla Sheyla a podívala se na holky. Čekala pohled souhlasu nebo něco podobného ,ale zpatřila pohled děsu. "Děje se něco?" podivila se a otočila. Pak pochopila. Chodbou se hrnul dav lidí a nevipadali zrovna příjemně.

"Nejsou ve Swamp týmu!" vykřik jeden kluk co je nejspíš vedl "Na ně!"

Jediné co pak holky vnímaly byly jejich nohy běžící jak o závod a všelijaké útoky, které je jen tak tak míjely.

"Nějakej plán?" prohodila za běhu Alex.

"Ehmmm..... ne!" vykřikla Lucy když se na konci chodby přímo proti nim vynořili další lidi.

"Teleportace!" vykřikla Amy, ale nic se nestalo "Blokují nás."

"Jak velký to má asi dosah?" vypadlo anjednou ze Sheyly.

"Dosah?"

"Jak daleko od nich musíme být, aby to již nepůsobilo?"

"Jako ta blokace?" tipla Amy.

Sheyla přikývla. Dav se pomalu blížil.

"Nevím tak pět až deset metrů proč?" divila se Kelly.

"Tak musíme uniknout." pousmála se Sheyla. Pak se rozběhla přímo proti oknu a proskočila zkrz něj.

"Je to blázen!" řekla strnulá Alex a pak skočila za ní. Holky rychle proskákaly rozbitým oknem a při pádu dolů se proměnily. Jedniny kdo to nestil byla Kelly. Tu chytili za nohu a odtáhli pryč.

Holky se rozletěly pryč od školy. Naneštěstí bylo kolem nich kouzlo, které jim bránilo v tom uletět pryč. "Maj to jištění. Ven se nedostaneme jinak než bránou a tu hlídaj." hlásila Debbie situaci.

"Heeeej...." ozvalo se zespoda. Stála tam Afro. Romanova sestra. Ukázala na holky, aby šly s ní. Zavedla je k nenápadné brance. 

"Honem pojďte." Afro je bezpečně vyvedla až do lesa.

"Holky musíte mi pomoct. Tohle není Roman, není to můj brácha. Můj Roman se sice občas chová divně, ale né tohle. Neco ho ovládá. Jsem si naprosto jistá. Pomozte mi."

Tohle holky zaskočilo. Mlčky si v hlavě rovnaly, co jim právě Afro řekla.

"Nechybí vám Tereza?!" rozhlédla se Afro.

"Kdo?" Divily se holky.

 "No Tereza. Všude chodila s váma. Taková světlá hnědovláska."

"A jo!" neskočilo Lucy "Myslí Kelly! Hele teď už po nás stejně zase jdou, tak to můžeme být zase my ne?" Pak se z menší blond dívky s modrýma očima proměnila zpět na Lucy s hnědomodroblond vlasama a hnědýma očima.

"Dobrej nápad" přikývly ostatní a napodobily Lucy.

Afro z toho byla vyjukaná. Nevěděla která bije. Až pak, když jí holky všechno vysvětlily, se vzpamatovala.

"Musíme najít Kelly." zvedla se Debbie a podívala směrem ke škole "Afro kde bude?"

"U Romana."