12.díl
"Tak tyhle!" Debbie si končně koupila nové boty.Taky koupila nějaký brambůrky sodovku a popcorn. S tímhle nákupem se vracela zpět do školy na pokoj. Cestou v parku,ale do někoho nabourala.
"Ááááá" Debbie žuchla na zem.
"Jsi v pořádku??" nad Debbie se skláněl docela hezkej kluk.
"Jo,dobrý,na takovýhle držky já su zvyklá..."
Ten kluk pomohl Debbie vstát a vzal jí nákup.
"Jak se menuješ??"zeptala se Debbie.
"Přátelé mi říkají Wiki." usmál se.
"A já jsem tvůj přítel?"
"Teď už ano."
Wiki a Debbie spolu v parku strávili hezké odpoledne.Večer ji Wiki dopravodil až k pokoji.
"Děkuju za hezký odpoledne.Moc se mi to líbilo."
"Mě také." Wiki se naklonil,že Debbie políbí,ale najednou se rozletěly dveře.
"Tak tady si. Ú a kdo je tohle??" Kelly se rozvalila ve dveřích.
"Kelly kdo je to??" ve dveřích se ukázala Sheyla.
"Já jsem Wiliem Kinlas." uklonil se Wiki.
Sheyla a Debbie ztuhly a nebyly schopný vydat ze sebe hlásku. Jako první promluvila Kelly.
"Takže ty seš ten Sheylin snoubenec jó???"
"Pokud mluvíš o princezně Sheylianě za planety Firea,tak ano."
Sheyla stále nebyla schopná vydat ze sebe hlásku,ale Debbie ano. Rozbrečela se a utekla pryč.
"Debbie!!! Debbie!!" Alex ji hledala už pěkně dlouho.Najednou uslyšela slabý pláč.Rozběhla se.
"Nic si z toho nedělej Debbie." Alex si k ní přisedla do kouta.
"Tobě se to lehce řekne,nic si z toho nedělej!!! Já jsem na něho teď tak naštvaná!!! Jak jsem si já blbá mohla myslet,že by mi to s nějakým klukem mohlo vyjít?!!" Debbie se rozbrečela ještě víc.
"Víš co?" Alex se zvedla "Půjdem tam a ty mu do očí řekneš co si o něm myslíš!!"
Drapla Debbie za triko a táhla ji do pokoje. Postavila ji přímo před Wikiho "Tak do toho!" a poodstoupila si.
Debbie zvedla své uslzené oči "Miluju tě." špitla. Holkám jen spadla čelist.
"No tak to máš smůlu,protože oni dva sou zasnoubení a aaaaaa." Kelly se zvedla z postele,ale Alex ji stáhla zase zpátky.
"Má pravdu." Sheyla stála v koutě "Nic se s tím nedá dělat. Ale kdyby bylo po mém,tak tě hned zasnoubím místo mě Debbie."
"Díky." Debbie sklopila oči a bylo jí zase do pláče.
"Mám nápad!!!" vyskočila Alex "Umí někdo posílat dopisy v nadsvětelný rychlosti aniž by shořely??"
"Já možná..." řekla Amy.
"Super tak napíšem tvýmu tátovi a tvýmu tátovi a nějak je dostanem k Aionskému jezeru." vysvětlovala Alex.
Dopisy byly napsány a odeslány a holky se i s Wikim vydali k Aionskému jezeru.