11. díl

Holky ležely pod stromem, na kterém seděl pták přání. Už si jich ani nevšímal nebo to spíš tak vypadalo. Občas po nich nenápadně hodil očkem ale dělal, jakoby tam nebyly.

Tráva byla měkká a pohodlná, tak nebylo divu, že na holky pomalu přicházela mrákota. Zavírali se jim oči a na nějaké heslo úplně zapomněly. Nakonec se jim oči zaklaply úplně. Asi po půl hodině je ale probudil protivný hlas Alex.

"Hej ptáku! Hej ptáku! Hej ptáku!"

První se tak nějak probrala Lucy "Co to jako děláš?" hleděla na Alex nechápavě.

"Máme tady na to dost času a pochybuju, že na to heslo přijdem, když tu budem podřimovat, tak proč ho trochu nevyprovokovat." ušklíbla se a pokračovala ve svém - Hej ptáku!

Debbie, která ji znala asi nejdýl usoudila, že nemá cenu jí to vymlouvat a uvelebila se opět do trávy a zavřela oči. Amy se je ani nechtělo otvírat a tak ležela dál nehybně. Lucy na ni ještě chvíli civěla, ale pak si taky lehla. Sheyla, která si na tyhle blbosti ještě pořádně nezvykla nejdřív nevěděla co má dělat, ale nakonec napodobila většinu. Jen Kelly začala asi po pěti minutách kuckat smíchy a pak vykřikla: "To chceš abysme se zbláznily všechny nebo jen ten pták?!"

Alex se zvedla a podívala se na Kelly s výrazem ptáka přání "Hej ptáku!"

To už vyprskla smíchy i Debbie, Amy a Lucy. Jen Sheyla byla stále tak nějak "mimo".

"He he he..... Tak já s ním skusím promluvit..." smála se Kelly "Bože mě už fakt hrabe. Právě si jdu povídat s ptákem.... Csss..." Kelly se zvedla a podívala na ptáka.

"Ahoj."

Pták na ni vykulil oči a naklonil hlavu.

"Aha. Ty mi asi nerozumíš, že?" Kelly taky naklonila hlavu. Holky trochu zakuckaly, ne že by je třeba škrabalo v krku nebo tak.

"Podívej se. Ona je schopná to vydržet fakt dlouho a  de jí jen o to, kdo se zblázní dřív. Jestli ty nebo my. A jestli to budem dřív my, jakože budem, tak tě v záchvatu šílenosti praštím tou větví na které sedíš po hlavě."

Pták cuknul hlavou a udělal pár kroků směrem od Kelly.

"Takže si rozumíme" usmála se Kelly a zase si lehla.

Následovala minuta ticha, kdy holky s napětím čekaly co bude dál. Nebylo nic tak Alex zase spustila.

"Hej ptáku! Hej ptáku! Hej ptáku!"

Tak to vydržela asi pět minut pak Kelly doslova bouchla. Zařvala, vyskočila na nohy a snažila se urvat větev na které pták seděl.

"Krrr......" Rozmáchl pták křídla, ale neuměl létat, tak mu to bylo vcelku k ničemu "Dobrá dobrá!"

"Co?!" Vyhoupla se na nohy Lucy "Kelly nech toho!"

Kelly pustila větev a udělala dva kroky zpět, pak se dlaněmi opřela kolena a výdachávala se.

"Cos to řekl?" upřela Lucy na ptáka pohled. To už se ze země sbíraly i ostatní holky.

"Pomohu vám."

"Skvěle Alex. Tvá protivnost a tvrdohlavost se opět vyplatila" poplácala ji Debbie po zádech.

"Říká ta pravá..."

"Prosím, potřebovali bychom oživit celý vesmír." řekla opatrně Sheyla.

Alex se rozesmála " To rovnou mužeš říst deset deka života prosím."

"Jak je libo..." řekl pták a zamával křídly. V tu chvíly se kolem holek začal tvořit malý vír z duhového prachu, vycházejcího z ptačích krídel.

"Fakt díky Alex. To se ti zas jednou něco povedlo!" zamračila se Debbie a pak holky zmizely ve víru, který se pak rozplynul stejně rychle jako vzniknul.