10. díl

"Páááááni" vydechly holky a rozhlížely se kolem sebe div si hlavu nevykroutily.

"Tady je snad vážně všechno..." Lucy byla první kdo se odvážil udělat kror do té jemné, neporušené trávy.

"Tak tady jsem ve svým živlu." zasmála se Alex a taky vykročila.

"To je nefér..." zapúpěla Debbie "A já nemám nic takovýho..." Nasupeně si zkřížílila ruce a taky si šla zahradu nebo co to bylo, prohlídnout.

"Co co co ? Ty máš vodu mládí!" vylítlo z Lucy.

"A ty zas životně důležitý kyslík..." usmála se Sheyla a prošla kolem.

"Jo JO!" rozesmála se Lucy "Takže jestli mě naštvete, tak vás udusím!!"

"To neva. Já a Amy si vystačíme.." otočila se na Lucy s úsměvem Alex.

"Sakra" rozesmála se Lucy. To už začaly prskat i ostatní holky.

"Nechápu oč se hádáte. Všechny máme důležité schopnosti." řekla klidně Sheyla.

"Pf...Pffff...." Alex měla co dělat aby udržela smích.

"To není vtipné..."

"Pfff.... Sory" vypískla Alex. Pak jí tvář stuhla a ona zhluboka vydechla "Asi tě Sheylo budeme muset naučit nějakej slang, protože ta tvá spisovná mluva mě již vážně začíná štvát."

Sheyla ji jen přejela káravým pohledem.

"No nic dem za tím ptákem" prolomila nakonec Amy nastelé ticho. Holky si stouply před ptáka přání. Zářil všemi barvami ale nebyla to nějaká patlanina barev. Byla to dokonalá souhra. Také z něj šla veliká magická síla.

"Dáš nám...." začala Debbie a pak se sekla "sakra co to má bejt?" otočila se na holky.

"To si děláš srandu ne?" podívala se na ni Alex a už zase jí bylo do smíchu.

Debbi zavrtěla hlavou. Holky se podívali jedna na druhou a začaly se usmívat. Sice by jim do smíchu být nemělo, ale co no.

"Debbie mi hledáme jeho!" ukázala na ptáka Lucy.

Ten se pohnul. Otočil hlavu k Lucy, pak ji k ní natáhl a jakoby přimhouřil oči a potom rychle cukl zpátky do pozice jako předtím.

"Co to mělo bejt?!" otočila Lucy pomalu hlavu k ostatním. Holky z toho byly stejně vyjukaný jako ona.

"A to má jako tenhle přerostlej barevnej kříženec páva, pštrosa, papouška a já nevím čeho, nám pomoct oživit celej vesmír?" Nadzvedla Debbie obočí.

Najedou pták vydal zvuk jako sojka nebo co to bylo.

"Promiň... a sojky." opravila se Debbie.

"Tak jo můžu to zkusit?" podívala se po ostatních Alex. Všechny přikývly jen Sheyla zaváhala. Alex na ni upřela pohled. Nakonec jí pokynula směrem k ptákovi. Alex se usmála a přikročila o dva kroky blíž. Pták nahnul hlavu doprava a pak doleva.

"Čau" mávla na něj Alex.

Nic.

"Hele nechceš nám pomoct zachránit celej vesmír?"

Nic

"Byl by z tebe hrdina..."

Zase nic. Pták se na ni díval jak na zjevení. Počkat. Ona byla zjevení. A spolu s ní i dalších několik holek.

Alex se k němu naklonila a začala šeptat "Hele já, vím že sme to zmatlaly, ale já nechci umřít sama a jednou bych chtěla i děti a jestli nám nepomůžeš, tak sem v čudu a nejen já, ale i celej vesmír a TY si naše poslední naděje..."

Pták se na ni opět podíval a z jeho očí se dalo vyčíst, že jí rozumí a je mu jí líto. Už v očích neměl ten víraz co je to za blbečky? Ale bylo vidět, že ji chápe.

"Krrrr..." rozmáchl se křídly a Alex rychle couvla, znělo to jako papoušek.

"a papouška" špitla Debbie.

"Rekni heslo" vydal ze sebe pták.

"Cože?" vykulily holy oči.

"ho.... ne nebudu sprostá..... exrement kleslo."

Pták se na ni opět podíval s výrazem Co to? a pak zase zopakoval to, co už jednou řekl "Rrekni heslo!"